Důležitou roli hráli i samotní učitelé. Někteří fyzikáři byli opravdoví nadšenci a jejich zaujetí bylo nakažlivé. Jiní byli přísní a systematičtí – s křídou v ruce kreslili siločáry a vysvětlovali Newtonovy zákony. Většina z nás ale jistě zažila učitele, který do třídy přinášel různé pokusy – od plamínků na lžících až po demonstraci elektrického obvodu pomocí žárovky, baterky a několika drátků. Kdo by si nepamatoval pokus s balónkem a hřebíky, měření teploty vody ve sklenici nebo vytváření duhy pomocí skleněného hranolu? Zábavná stránka fyziky se často objevovala právě během experimentů – a i ti, kterým vzorečky a zákony zkrátka nešly do hlavy, většinou ožili, když došlo na praktické ukázky. Fyzika tehdy přestala být jen obsahem učebnic a stala se něčím, co se dá vidět, slyšet a zažít na vlastní kůži.