Pod slovem dort se ukrývá nekonečná řada variant cukrářského výrobku, často spojovaného se slavnostními příležitostmi. Nepečený dort s borůvkami a jahodami podle dnešního receptu je nejen výborný, ale – jak se na správný dort sluší - také atraktivní napohled.
Dort je sladkost s vlastní historií a nekonečnými možnostmi. Nejčastěji bývá kulatý a také třeba patrový, ale nic z toho není pravidlem. Dort může být v podstatě jakýkoliv a podle soudobých trendů se tvarem může podobat čemukoliv. Neobejde se bez něj většina dětských narozeninových oslav ani svatebních hostin, radost udělá při domácí návštěvě i setkání v kavárně. Nadýchaný, barevný, lahodný. Dort je prostě tradičním králem méně i více výjimečných příležitostí. Víte, že sladký zvyk oslavencova sfoukávání narozeninových svíček na dortu zároveň s tajným přáním má původ ve starověkém Řecku? Tehdejší oslavy na počest narozenin bohyně Artemis byly doprovázené sladkým kulatým chlebem, na kterém byly umístěny zapálené svíčky. Artemis byla bohyní lovu, přírody, měsíce a plodnosti a plamen svíček symbolizoval záři měsíce. Starověcí Řekové věřili, že kouř přenese jejich modlitby k bohyni.
Označení „tort“ se pravděpodobně poprvé objevuje ve Francii 16. století jako označení některých cukrářských výrobků typu koláčů. Zajímavý zvyk narozeninového dortu se vyvinul během středověku v Německu, kdy Němci vyráběli „Geburtstagtorte“ na oslavu dětských narozenin. Dorty postupně získávaly mnoho vrstev a stávaly se sladšími. Během 17. století přišel na řadu také propracovaný a stále atraktivnější dekor. Dorty, stejně jako řada dalších sladkostí s cukrem, byly ale až do poloviny 19. století jistým znakem bohatství, protože cukr, resp. třtinový cukr, si mohli dovolit jen ti movití. Do doby, než na trh s cukrem přibyla cukrová řepa, se sladilo medem, javorovou mízou a podobnými dostupnými sladidly z přírody. S postupem let si gastronomie osvojuje nové techniky a obohacuje se o „food styling“, přičemž cukrářství není výjimkou. A se dnes z dortů stávají často i umělecká díla s nespočetnými možnostmi příchutí, krémů, textur a ozdob.
Korpus:
Náplň:
Dno i strany dortové formy vyložíme alobalem. Sušenky rozdrtíme válečkem nebo v mixéru najemno a smícháme s rozpuštěným máslem. Vzniklou hmotu rukou promačkáme a rovnáme do připravené dortové formy. Vždy pořádně umačkáme, aby se hmota dobře spojila. Když je vyložená celá forma, dáme ji vychladit do lednice alespoň na 30 minut. Na náplň ušleháme měkký tvaroh s citronovou šťávou a polovinou cukru. Smetanu ke šlehání vyšleháme a do ní přidáme 2 lžíce moučkového cukru. Z kompotu slijeme 3/4 šťávy a zbytek s borůvkami rozmixujeme na dřeň a dáme stranou. V případě, že použijeme čerstvé ovoce, dosladíme druhou polovinou cukru. V troše vody necháme nabobtnat želatinu, asi po 10 minutách ji zahřejeme a rozpustíme (nesmí se vařit). Do ušlehaného tvarohu přidáme větší část vlažné želatiny (nesmí být horká) a co nejrychleji přimícháme ušlehanou smetanu. Na sušenkový korpus rozetřeme malou vrstvu smetany s tvarohem a po celé ploše vyskládáme jahody. Zbytek želatiny smícháme s borůvkovou dření. Větší částí dřeně zalijeme jahody do poloviny výšky. Na dřeň rozetřeme zbytek tvarohu se smetanou. Zbylou borůvkovou dřeň pomalu spirálovitě lijeme do vrchní vrstvy krému na dortu. Pro jemnější mramorování nakonec lehce zamícháme úzkým koncem vařečky nebo špejlí. Hotový dort necháme přes noc ztuhnout v lednici.
autorský článek, toprecepty.cz
